Co na fenomén jarní únavy říká věda a jak se s tím vypořádat?

Jaro bývá pro spoustu z nás obdobím, kdy necháváme staré věci za sebou a do života vítáme ty nové. Třídíme šatní skříně, uklízíme nebo saháme po různých očistných kůrách. Jaro má pro to na první pohled ideální podmínky – dny jsou delší, slunce přibývá, a my tak společně s vrstvami oblečení odhazujeme i nánosy zimní melancholie a přebytečných kil, která si neseme ještě z Vánoc… Jako by s novým ročním obdobím měla začít i nová kapitola našeho života – barevnější, optimističtější, produktivnější. Proč je tedy i přesto stále tolik lidí unavených a bez energie? Jaká je příčina a dá se s tím efektivně bojovat? 

Všichni se do života rodíme s jedinečnou sestavou chromozomů, které dědíme od našich rodičů. Díky tomu máme specifickou barvu očí nebo vrozené predispozice k tomu, v čem můžeme vynikat. Některé geny se ovšem zapínají nebo vypínají v závislosti na faktorech životního prostředí. Celá naše biologie je tak postavena na rovnováze, kterou se naše tělo snaží zachovat nehledě na to, čemu ho vystavujeme. 

Naše tělo funguje jako určitý snímač, který monitoruje a vyhodnocuje veškeré informace, které nás obklopují – přizpůsobuje se našim návykům, geografické poloze i sezónním změnám. Ze všech těchto informací poté konfiguruje pro každého jedinečný biorytmus, který se opakuje v různých časových rytmech v podobě trávení, spánkových cyklů, růstu vlasů nebo třeba nastavení specifických hormonů ovlivňujících i to, kolik energie v průběhu dne pociťujeme. 

Proč býváme zvlášť na jaře více unavení?

Podle průzkumu španělského Centra pro výzkum fytoterapie se více než polovina populace cítí na jaře unavenější, chybí jí energie a soustředění. Proč tomu tak je? Změní-li se roční období, změní se i vnitřní nastavení našeho těla. Zvlášť dlouhá zima s sebou nese nečekané důsledky. Nedostatek slunečních paprsků, kvalitních vitamínů a minerálů a také nedostatečný pohyb znamenají pro lidský organismus enormní zátěž. 

Svou roli však může hrát i hormonální rovnováha. Podle vědecké studie, jejíž autorem je profesor Hayk S. Arakelyan, se zásobárny serotoninu („hormon štěstí”) přes zimu vlivem nedostatku přirozeného slunečního světla vyčerpávají, čímž dostává větší prostor hormon melatonin, který je zodpovědný za regulaci spánkových cyklů. 

S příchodem jara množství slunečního záření přibývá a naše tělo na to reaguje tím, že začíná produkovat více endorfinu, testosteronu a estrogenu (hormony, které naše tělo dokáží doslova „naboostovat”), což je ale pro organismus zpočátku vyčerpávající změna.

Každý z nás potřebuje jinou adaptační fázi, a tak i jarní únavu pociťujeme každý naprosto jiným způsobem a s jinou intenzitou. Toto období tak většinou trvá mezi deseti a patnácti dny, přičemž více náchylné jsou ženy a lidé trpící alergiemi a bývá doprovázeno dalšími příznaky, jako jsou svalová únava, špatná chuť k jídlu, poruchy spánku, koncentrace, změny nálad, ztráta motivace, přecitlivělost na světlo, bolest hlavy, kloubů nebo nevysvětlitelný smutek. 

Jak proti jarní únavě bojovat? 

Pečuj o své mitochondrie. Mitochondrie jsou totiž takové naše buněčné elektrárny, ve kterých energie vzniká na základě toho, jaké „palivo” (glukóza, kyselina mléčná, mastné kyseliny nebo ketony) našemu tělu dodáváme. Energie se v těchto buňkách ukládá ve formě molekul adenosintrifosfátu (ATP), které v těle zastupují funkci zásobáren energie potřebné pro metabolické procesy našeho těla. Počet mitochondrií a jejich výkonnost tedy určují, kolik energie je buňka schopna vytvořit a kolik má k dispozici.

Právě nedostatečná tvorba energie v mitochondriích je příčinou únavy. Produkce mitochondriální energie totiž podporuje růst, hojení i složité procesy potřebné pro přizpůsobení se měnícímu se prostředí. Nejefektivnější je proto prevence. Chceš své tělo podpořit? Vyzkoušej jediný „detox”, který skutečně funguje.

1. Vyvážené stravování

Aby mohlo naše tělo optimálně fungovat, potřebují mitochondrie dostatek vitamínů, minerálů a dalších nutrientů – mezi nejdůležitější patří koenzym Q10, vitamíny řady B, vitamín C, vitamín E, hořčík, karnitin a jiné. Neméně důležitá je ovšem i ochrana před toxiny a těžkými kovy, které dohromady způsobují oxidativní stres a poškozují tak naše buňky.

Vzhledem k tomu, že to, co pijeme a dýcháme můžeme prakticky ovlivnit jen omezeně, je třeba soustředit se na potraviny. Pestrá a odlehčená strava je klíčem proti únavě. V tom se můžeš na 100 % spolehnout na Manu. Obsahuje totiž vyvážený poměr vitamínů a minerálů, a dodá tak tvému tělu vše, co pro správnou funkci potřebuje a navíc ve formě, která je chutná a efektivní. 

Chybí ti inspirace? Vyzkoušej některý z našich receptů na skvělá smoothie!

2. Optimální hydratace

Tělo dospělého člověka je tvořeno až ze 60 % z vody. Dostatečná hydratace je pro správnou funkci našeho organismu opravdu klíčová, protože pomáhá našim metabolickým procesům. Voda udržuje tělesné tekutiny v pohybu, díky čemuž mohou naše plíce, játra a ledviny dělat svou práci. Všechny tělesné procesy totiž uvolňují nějaký druh odpadu. Dostatek vody je zásadní pro udržení otevřených krevních cév, díky čemuž mohou játra a ledviny odfiltrovávat látky, které v našem těle nechceme.

Pokud má organismus vody nedostatek, tyto odpadní látky se z těla vylučují hůř a navíc se snižuje i naše soustředěnost, sportovní výkony a ozývají se i bolesti hlavy. Obecně se doporučuje, aby dospělý člověk denně vypil 30 – 45 mililitrů tekutin na kilogram hmotnosti. 

3. Dostatek spánku 

Bylo prokázáno, že spánek zlepšuje paměť, reguluje metabolismus a snižuje duševní únavu. Když člověk spí, mozek se sám reorganizuje, dobíjí a odstraňuje vedlejší toxické odpadní produkty (jako například amyloidní plaky způsobující Alzheimerovu chorobu), které se hromadí po celý den. Pro správnou kognitivní a behaviorální funkci však člověk potřebuje minimálně 7 hodin spánku každý den.

Pokud se ti dlouhodobě nedaří zlepšit kvalitu spánku, zkus doplnit hořčík (naši nejnovější recepturu Mark 6 jsme obohatili o hořčík v lépe vstřebatelné, chelátové formě), případně dej šanci tinkturám z bylinek jako je například třezalka tečkovaná, meduňka lékařská nebo kozlík lékařský. Při souběžném užívání léků se však vždy nejdříve poraď se svým lékařem či lékárníkem. 

4. Pohyb a slunce

Slunce je jedním z nejpřirozenějších zdrojů pro tvorbu vitamínu D v těle. Podle americké studie publikované v roce 2012 je tento vitamín nezbytný pro správnou funkci imunitního systému, pro zdraví kostí, zubů, mentální výkonnosti a snížení rizika vzniku kardiovaskulárních chorob.

Výzkum, který v roce 2015 provedla University College London, také potvrzuje, že lidé, kteří jsou ve větší míře vystavováni přirozenému světlu, jsou produktivnější  a mají i větší motivaci se hýbat. Pouhá chůze zlepšuje okysličení mozku a krve, což prospívá celkové regeneraci, odstraňuje napětí a prohlubuje spánek. Tahle nejpřirozenější forma pohybu se proto pokládá za účinný způsob v boji s permanentní únavou.

V obklopení nejrůznějších informací máme tendence zapomínat, že je naše tělo vybaveno vlastním detoxikačním systémem. Funkční a zdravé plíce, ledviny, játra, kůže a imunitní systém tvoří vše, co náš organismus potřebuje pro dostatečnou detoxikaci. Proto svému tělu dopřej péči po celý rok. Lidský organismus je totiž naprosto geniální – buňky v našem těle se neustále a s danou pravidelností (která je u každého orgánu jiná) obnovují, a tak jediné, co od nás naše tělo potřebuje, je, abychom mu nebránili v práci. Nikdy není pozdě začít žít jinak. Záleží jen na tvém vědomém rozhodnutí.

Zdroje:

[1] Hayk S. Arakelyan (2019) Springtime lethargy.
https://www.researchgate.net/publication/332752060_Springtime_lethargy

[2] M. Picard, B. S. McEwen, E. S. Epel, C. Sandi (2018) An energetic view of stress: Focus on mitochondria.
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0091302218300062

[3] medium.com (2018) How Biorhythms change with the seasons.
https://medium.com/@brandnbodylogic/how-biorhythms-change-with-the-seasons-4e82e581a1de

[4] Beaumont Hospital Kidney Centre. The Urinary System.
http://www.beaumont.ie/kidneycentre-forpatients-aguidetokidneydisease-the

[5] D. Aggio, L. Smith, A. Fisher, M. Hamer (2015) Association of Light Exposure on Physical Activity and Sedentary Time in Young People.
https://www.mdpi.com/1660-4601/12/3/2941

[6] A. R. Eugene, J. Masiak (2015) The Neuroprotective Aspects of Sleep.
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4651462/

[7] celostnimedicina.cz (2016) Jarní únava.
https://www.celostnimedicina.cz/jarni-unava.htm

[8] Centro de Investigación sobre Fitoterapia (2014) Más de la mitad de la población se siente más cansada con la llegada de la primavera.
http://www.infito.com/comunicacion/prensa/2014/cansancio-astenia-primaveral-jalea-real-farmacia/

[9] M. F. Holick (2012) Evidence-based D-bate on health benefits of vitamin D revisited.
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3427198/