Udržitelnost: 5 tipů, jak žít odpovědněji

Za život uděláme stovky tisíc rozhodnutí. Od maličkostí, jako je například výběr snídaně nebo oblečení, až po ta, která mohou ovlivnit naši budoucnost na několik desetiletí dopředu. Některá naše rozhodnutí mohou dokonce předurčit osudy celých generací i planety jako takové. Ano, mluvíme o oné udržitelnosti, o které slýcháme pořád častěji. Udržitelný rozvoj, potravinový systém, udržitelný životní styl... Co přesně to však znamená, proč je to naléhavé téma a hlavně – jak můžeš svými vlastními rozhodnutími přispět k lepší budoucnosti? Máme pro tebe několik jednoduchých, ale zato efektivních tipů.

Udržitelný životní styl znamená rozumět tomu, jakým způsobem naše rozhodnutí ovlivňují svět kolem nás a zároveň nacházet způsoby, jak žít plnohodnotnější, ohleduplnější a zároveň efektivnější život. Dnes je zřejmé, že pro udržení života na naší planetě musí přijít alespoň malá změna od každého z nás. Jdeš do toho s námi? Toto všechno můžeš udělat pro udržitelnější, a tedy zodpovědnější způsob života. 

1. Zařaď do jídelníčku co nejvíce rostlinných potravin

Kdyby tě měl inspirovat pouze jeden z následujících tipů, ať je to právě tento. Aktuálně se ¾ zemědělské plochy využívají na chov hospodářských zvířat (za posledních 50 let vzrostla produkce masa více než trojnásobně). I přes veškerou vyspělost naší doby jsou však podle Světové zdravotnické organizace stále nejméně 3 miliardy lidí podvyživených. Problém s nedostatkem potravin souvisí především s rychlým populačním růstem a se snižující se dostupností půdy, pitné vody a energetických zdrojů (podrobnosti o této problematice si můžeš přečíst také u nás na blogu). 

Výroba rostlinných potravin je nejen mnohem méně náročná na prostředky, jako je právě zemědělská plocha či voda, ale je také daleko šetrnější vůči životnímu prostředí. Respektovaný portál Our World in Data vydal v březnu 2020 komplexní studii o uhlíkové stopě potravin, z níž vyplývá, že produkce kilogramu hovězího znamená pro planetu až o 127,5krát více emisí skleníkových plynů než produkce kilogramu kořenové zeleniny. I proto je důležité co nejvíce se zaměřit na rostlinné potraviny, které jsou na rozdíl od živočišné výroby dlouhodobě udržitelnou formou výživy. Řešením je také – samozřejmě – Mana, která je na 100 % z rostlinných zdrojů a přitom obsahuje naprosto vše, co lidské tělo potřebuje.

2. Omez používání jednorázových lahví, nádob a tašek

Nakoupíš-použiješ-vyhodíš. Pohodlné řešení, které nás ovšem stojí mnohem víc než jen peníze. Nevěříš? Tady je pár faktů:

• Na výrobu roční zásoby PET lahví se spotřebuje přibližně 17 milionů barelů oleje – podobné množství by dokázalo pohánět 1,3 milionů aut po dobu celého jednoho roku nebo zásobit energií 190 000 domácností!
• V oceánech jsou biliony tun plastového odpadu, který může hloubkou dosahovat až jednoho kilometru, z toho skoro 70 % se nahromadilo za posledních cca 40 let.
• Plasty často obsahují i chemikálie jako je například BPA, která narušuje hormonální rovnováhu těla a může tak přispět k neplodnosti, rozvoji rakoviny prsu nebo astma.

Jak z toho ven? Pořiď si látkové nákupní tašky a pytlíky na ovoce a zeleninu nebo investuj do kvalitní nádoby na vodu a potraviny. Při koupi se dívej především na materiál a vybírej takové, které jsou vyrobené buďto ze skla (např. borosilikátové sklo, které je tepelně i chemicky odolnější), nerezové oceli, nebo alespoň z materiálů označených BPA free. Jsou to drobné změny, které však v celkovém měřítku znamenají obrovský posun kupředu. Pokud tě zajímá, jakým způsobem jsme udržitelnost pojali u nás v Maně, mrkni na náš článek na blogu.

3. Založ si doma kompost – jde to i v bytě!

Organické materiály (skořápky od vajec, listy, ovocné a zeleninové slupky atd…) tvoří až 28 % z celkového množství odpadu v každé domácnosti. Díky kompostování ho přitom můžeme jednoduše přetvořit v kvalitní hnojivo a přispět ke snižování emisí skleníkových plynů a tím i k zpomalení globálního oteplování. Pokud se totiž bioodpad kompostuje a ukládá do půdy, velká část uhlíku zůstává ve výsledném kompostu (ne v atmosféře, jak je tomu třeba u spalování) ve formě humusových látek a organominerálních komplexů. Jedna tuna zkompostovaného odpadu může ušetřit cca 0,352 tun emisí CO2 . 

Kompostování je tedy skvělý způsob, jak o něco lépe chránit naše životní prostředí – a jde to i v bytě! Stačí si pořídit menší kompostér, na dno dát nějaký hrubší materiál (dřevní štěpky nebo hobliny), který umožní provzdušnění a odtok přebytečné vody a pak už jen postupně přidávat bioodpad (nezapomeň vše pravidelně promíchávat). Další variantou jsou pak vermikompostéry, které jsou založené na principu zpracování organického odpadu za pomoci žížal – bez plísní či zápachu a většinou i v pěkném designu, takže ideální do bytu.

4. Využívej alternativní způsoby dopravy

Jedním z nejpopulárnějších způsobů, jak se dostat z bodu A do bodu B, je jízda autem. Přitom běžné osobní auto ročně vyprodukuje cca 4,6 tun CO2. Proč to tedy nezkusit ohleduplněji? Jedním ze způsobů je například využívání biopaliv – většina ma totiž nižší emise CO2 i dalších znečišťujících látek než fosilní paliva.* Biopaliva se dají buďto spalovat přímo (k tomu je ovšem nutné, aby bylo auto patřičně upravené), nebo natankovat speciální směs s příměsí biopaliva. Další možností je pak přechod na auta s elektrickým nebo hybridním pohonem. Podle European Energy Agency je uhlíková stopa elektroaut o 17 – 30 % nižší než u aut s benzinovým či naftovým pohonem. Jeden elektromobil může za rok ušetřit přibližně 1,5 milionů gramů CO2 . Pokud ovšem není možné využít výše zmíněné varianty a pěšky nebo na kole to také nejde, tak je stále tou nejdostupnější variantou veřejná doprava nebo třeba spolujízda.

* Zdaleka ne všechna biopaliva však přinášejí ve srovnání s fosilními palivy nižší ekologickou zátěž. V současné době přinášejí snížení dopadů na životní prostředí ve srovnání se spalováním benzínu hlavně biologické odpady – od biomasy travin až po dřevo. Krom toho je taky potřeba věnovat pozornost tomu, kde a v jakém množství jsou plodiny pro biopaliva pěstovány, aby nedocházelo k ohrožování biorovnováhy. Na našich silnicích tedy dává smysl používat biopaliva z české zemědělské výroby, ne je dovážet přes půl světa.

5. Šetři vodou – zkrať sprchování a sbírej dešťovou vodu

Průměrný člověk spotřebuje každý den přibližně 100 l vody (sprcha, mytí rukou, pití, zalévání, praní…). Jednou z variant, jak tuto situaci zlepšit, je změnit svou každodenní rutinu. Například u sprchování spotřebuje člověk v průměru 19 litrů vody za minutu. Pokud bychom tedy zkrátili dobu sprchování třeba jen o dvě minuty, ušetříme tím skoro 40 litrů! Dalším smysluplným způsobem je i sběr dešťové vody. Stačí na vodu pořídit barel nebo kontejner, který se umístí pod vývod okapu (zbytek nádoby zakryj víkem), případně zakoupit speciální nádrž na vodu, která má často i zabudovaná čerpadla a filtrační mechanismy. Dá se tak redukovat plýtvání vody a se správnou filtrací se dá voda použít i pro zásobování celé domácnosti.

Zdroje:

[1] Kris Green. (2018) The Environmental Advantages of Reusable Water Bottles. https://biofriendlyplanet.com/green-alternatives/reusables/the-environmental-advantages-of-reusable-water-bottles/

[2] Hannah Ritchie, Max Roser. (2017) Meat and Dairy Production. https://ourworldindata.org/meat-production

[3] David Pimentel, Marcia Pimentel. (2003) Sustainability of meat-based and plant-based diets and the environment. https://academic.oup.com/ajcn/article-pdf/78/3/660S/23712272/660.pdf

[4] EPA, United States Environmental Protection Agency. (2018) Overview of Greenhouse Gases. https://www.epa.gov/ghgemissions/overview-greenhouse-gases

[5] Our World in Data. (2020) The carbon footprint of foods: are differences explained by the impacts of methane? https://ourworldindata.org/carbon-footprint-food-methane 

[6] EPA, United States Environmental Protection Agency. (2018) Greenhouse Gas Emissions from a Typical Passenger Vehicle. https://nepis.epa.gov/Exe/ZyPDF.cgi?Dockey=P100U8YT.pdf

[7] Boston University. Ten Sustainable Actions. https://www.bu.edu/sustainability/what-you-can-do/ten-sustainable-actions/take-shorter-showers/

[8] Centers for Disease Control and Prevention. (2013) Rainwater Collection. https://www.cdc.gov/healthywater/drinking/private/rainwater-collection.html

[9] Jan Habart. (2003) Kompostováním proti klimatickým změnám, aneb sequestrace a obchod s emisemi skleníkových plynů. https://biom.cz/cz/odborne-clanky/kompostovanim-proti-klimatickym-zmenam-aneb-sequestrace-a-obchod-s-emisemi-sklenikovych-plynu

[10] European Environment Agency. (2018) Electric vehicles from life cycle and circular economy perspectives. https://www.eea.europa.eu/publications/electric-vehicles-from-life-cycle

[11] Jaroslav Petr. (2008) Jak ekologická jsou biopaliva?
https://biom.cz/cz/odborne-clanky/jak-ekologicka-jsou-biopaliva

The Latest posts

Užij si atraktivní kombinace Many za výhodnou cenu

Láska napříč vesmírem: Čerstvá chuť jahod a sametové Many jako dokonalý pár

„Go Bananas!“ s šíleně dobrou banánovou novinkou Many