Dominik, Honza a Jaroslav

Dominik Dvořák

Jsem reprezentační pilot českého dvojbobu a čtyřbobu. S bobama jsem začal v devatenácti letech. Tehdy jsem dělal atletiku, především desetiboj. Sport obecně je odmala neoddělitelnou součástí mého života. Posledních sedm let je tím neojblíbenějším právě bobování. Od roku 2014 to byly čtyři roky tvrdé práce. Trénink a závodění s naší “mladou posádkou” jsme dokázali proměnit v kvalifikaci a následně účast na ZOH v Koreji. V současné době máme před sebou další čtyři roky, ve kterých chceme předvést, že jsme elitní světový tým, který bude bojovat o cenné kovy. Bobování není jen o tom si sednout do bobu a jet, jak si často lidi myslí, ale o obrovské síle a rychlosti, kterou na startu musí člověk vynaložit. Všechny fyzické aspekty, které náš sport vyžaduje, budujeme tvrdými tréninky. Abychom je vydrželi, tak hodně jíme. Můžeme si to dovolit, protože každý správný bobista váží alespoň metrák. Já osobně mám rád jídlo. A mám ho rád hodně. Zároveň nenávidím pocit hladu. A právě s hladověním mi pomáhá MANA. Ať už v podobě drinku, nebo prášku, je to moje záchrana.

Jan Šindelář

Krátké info o mě - 24 let, student, Česká zemědělská univerzita v Praze, magisterský obor Ekonomie. Od 5.třídy ZŠ jsem se věnoval atletice (sprinty, později především 400m), v atletice se mi podařilo dosáhnout titulu juniorského vícemistra ČR v běhu na 400m v roce 2012. Jelikož v rodném Nymburce ale nebyla atletická základna příliš velká, tak mě postupně trénování přestávalo dodávat energii a chuť. Nymburk je tradičním místem kam čeští bobisté již dlouhá léta každé léto jezdí na atletické soustředění, zde jsem je také poprvé potkal při jednom ze svých tréninků, tehdy ještě jako atlet. To bylo v mých cca 18letech, do té doby jsem o bobovém sportu v ČR ani ve světě příliš nevěděl. Slovo dalo slovo, a rok poté jsem již byl na prvních selekčních testech na libereckém bobovém trenažéru. Zde jsem proklouzl mezi kluky bobisty a začal brousit led. :-) Od té doby uplynuly již čtyři roky a já se nyní připravuji na svoji 5. sezonu bobisty. Dosavadním největším úspěchem je pro mě olympiáda v Koreji, kvalifikační kvótu se nám podařilo s týmem vyjet a to byl pro nás jako pro samé bobové mladíky hlavní cíl. S pilotem Dominikem Dvořákem se nám společně také povedlo přivézt několik medailí z juniorského bobového mistrovství světa. Celkově mi je adrenalin vlastní, a proto miluji jízdu na motorce jako nástroj k odreagování během léta. MANA a já - v našem sportu hraje důležitou roli váha, čím težší bob a jeho posádka je, tím rychleji sviští dráhou dolů. Díky MANĚ mohu mít denně přísun kvalitních živin pro mé tělo i mezi hlavními jídly a tím si držet svojí váhu a díky uspořenému času v kuchyni se také více věnovat tréninku.

Jaroslav Kopřiva

Moje jméno je Jaroslav Kopřiva a strašně mě nebaví psaní medailonků o sobě. Takže ve zkratce: Co dělám? V první řadě sportuji - jezdím na bobech. Tento koníček mě dokonce dostal na Olympijské hry, ale vzhledem k tomu, že je to pro mne opravdu hlavně koníček, musím k tomu chodit i do práce. Již 5 let pracuji u Policie ČR a v tuto chvíli působím v hodnosti kapitána na odboru tisku a prevence Policejního prezidia. Vzhledem k tomu, že jsem měl dojem, že toho mám na práci málo, tak jsem se rozhodl vyměnit Bc. za Ing., a tak se ještě ve volném čase věnuji vysokoškolskému studiu. Asi už tušíte, proč jsem právě já začal konzumovat MANU. Když během dne strávíte 8 hodin v práci, 3 hodiny na tréninku a nějaký ten čas v autě, případně školními aktivitami, tak už není moc času na to řešit kvalitní stravu. Svoji dopolední a odpolední "sušenkovou fitness" svačinu jsem tedy nahradil právě tímto komplexním drinkem, který mám stále po ruce v kanceláři i v autě a mému tělu to jen prospívá.