Dnes je Světový den veganství. Kdy vznikl a jak může změnit svět?


Mana a veganství

Být veganem neznamená pouze vyloučit živočišné produkty z jídelníčku. Pro mnohé vegany jde o vědomý životní postoj a aktivní příspěvek k ochraně zvířat, životního prostředí a k pokud možno lepší budoucnosti naší planety. V kontextu současných klimatických změn je tato myšlenka nejen ušlechtilá, ale především stále naléhavější. Tato myšlenka nicméně neznamená být striktní vegan, ale slouží i jako osvěta. Osvěta k tomu, aby si lidé uvědomili dopad současné potravinové produkce na planetu a konzumaci masa alespoň omezili. Světový den veganství si lidé připomínají vždy jednou ročně, právě dnes. Kdy tento svátek vznikl, jak veganství prospívá planetě a proč je doušek Many ideálním způsobem oslavy této myšlenky?

Čas ukázal, že veganství není jen krátkodobý trend ani výstřelek úzké skupiny lidí. Naopak, podle dostupných dat si získává stále větší popularitu. Příkladem může být průzkum britské veganské společnosti The Vegan Society z roku 2016, který odhalil, že 1,05 % populace tvoří vegani, co ve Velké Británii znamená přibližně půl milionu lidí. Oproti podobnému průzkumu před deseti lety to zároveň znamenalo nárůst počtu veganů o 350 %. To bylo před čtyřmi lety. Odhady současných počtu veganů jsou tak v Británii už v jednotkách milionů. Možná to mnohé překvapí, ale i my v Česku jsme na tom pravděpodobně srovnatelně. Alespoň podle lékaře Jana Gojdy z Centra pro výzkum výživy, metabolismu a diabetu 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (ano, je to ten doktor Gojda, který na Manu udělal dvě klinické studie na zjištění glykemického a inzulinemického indexu), který se dlouhodobě vědecky zabývá epidemiologií populace veganů, o čemž spolu se svými kolegy také publikuje v mezinárodních časopisech. Podle něj byl v roce 2019 celkový počet vyznavačů rostlinné stravy v zemi 100 až 300 tisíc, tedy 1 až 3 procenta.

Doktor Gojda hovoří o tom, že ještě silnější trend než samotné veganství, je omezování spotřeby živočišných produktů. “To je, myslím, dnes velmi běžné, že lidé, kteří veganství považují za extrém, spotřebu masa a živočišných produktů z různých důvodů vědomě omezují, ať už z důvodů zdravotních, nebo environmentálních. To jsou takzvaní reduktariáni,” uvedl před rokem v rozhovoru pro Aktuálně.cz

V každém případě platí, že čísla veganů i lidí vědomě a dobrovolně omezujících konzumaci masa roste. Podle Google trendů se zájem o "veganství" mezi lety 2014 a 2019 zvýšil sedmkrát.

Kdy a jak Světový den veganství vznikl?

Počátky Světového dne veganství sahají do roku 1994, konkrétně do Anglie. Tento den ustanovila Louise Wallis, DJ-ka, zpěvačka, aktivistka za práva zvířat a zároveň prezidentka britské veganské společnosti, která v roce 1994 oslavovala 50. výročí svého založení. Společnost tedy ještě v roce 1944 založil Donald Watson, avšak s nápadem vytvořit pojem "veganský", který dosud neexistoval, ale údajně přišla jeho manželka. Zajímavostí je, že Watson byl členem vegetariánské společnosti (Vegetarian Society), která sdružovala vegetariány ve Velké Británii. Watson od společnosti požadoval, aby podrobněji prozkoumala problematiku získávání mléka a dopady mléčného průmyslu na zvířata a životní prostředí. Když s tímto požadavkem neuspěl, z organizace vystoupil a spolu s dalšími přáteli založil The Vegan Society. Mimochodem, právě Watson je autorem známého květu, kterým dodnes označujeme veganské výrobky.

Proč se lidé stávají vegany?

Lidé se stávají vegany z několika důvodů. Obecně je hlavním důvodem nesouhlas se zabíjením zvířat, respektive s chovem zvířat ve špatných podmínkách a následují ekologické argumenty. Jak to spolu souvisí? V srpnu 2019 vydalo OSN velkou studii IPCC. Vyplynulo z ní, že až 26 % emisí pochází z jídla. Z toho až 58 % emisí tvoří výroba a zpracování masa. Britská veganská společnost na svých stránkách publikovala několik zajímavých faktů o tom, co se sebou veganský životní styl přináší: Pokud by byl svět veganský, mohlo by to do roku 2050 zachránit 8 milionů lidských životů, snížit emise skleníkových plynů o dvě třetiny a vést k úsporám souvisejícím se zdravotní péčí a škodami na podnebí ve výši 1,5 bilionu dolarů. Vědci navíc opakovaně tvrdí, že vyhýbání se masu a mléčným výrobkům je jediný efektivní způsob, jak snížit ekologický dopad na Zemi, protože chov zvířat poskytuje pouze 18 % globálně dodávaných kalorií, ale zabírá 83 % zemědělské půdy.

Jak se veganství slaví ve světě

Světový den veganství se dnes slaví na všech kontinentech. V novozélandském Invercargill, které je jedním z nejjižnějších měst světa, organizátoři řezníkem distribuují tofu a kolemjdoucím rozdávají veganské muffiny. V Bostonu, americkém státě Massachusetts, se zdarma rozdává veganské jídlo tisícům místních obyvatel v rámci víkendového festivalu. Bohužel, tento rok je to vše kvůli pandemii COVID-19 jinak. To nám však nebrání slavit doma. A co může být lepší způsob jak oslavit Světový den veganství než pořádnou porcí Many? Ať už dáváš přednost ManaPowderu nebo ManaDrinku, každý doušek je malým krokem k ochraně zvířat, k nezbytné změně potravinového řetězce a k zachování zdravé planety.

______


Zdroje:

[1] The Vegan Society. (2016) There are three and half times as many vegans as there were in 2006, making it the fastest growing lifestyle movement. https://www.vegansociety.com/whats-new/news/find-out-how-many-vegans-there-are-great-britain
[2] Aktuálně.cz. (2019) Veganů v Česku přibývá. Daleko silnější je ale trend reduktariánství, říká lékař
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/veganu-v-cesku-pribyva-daleko-silnejsi-je-ale-trend-reduktar/r~a8ca82ec1d9b11eaa24cac1f6b220ee8/
[3] Veggie World. (2020) Zahlen und Fakten zum veganen Trend in Deutschland. https://veggieworld.de/zahlen-fakten-vegan-trend-deutschland/
[4] Health Careers. (2020) The Age of Veganism: Vegan Statistics for 2020 (Infographic) https://healthcareers.co/vegan-statistics/
[5] The Vegan Society. Statistics. https://www.vegansociety.com/news/media/statistics