Od samotného vzniku první receptury Many v roce 2014 bylo jednou z našich misí vyvíjet kompletní potraviny obsahující vše, co člověk potřebuje pro zdravý život. Tou druhou misí vždy bylo přispět vlastními možnostmi k udržitelnosti potravinového řetězce a ochraně životního prostředí. Proto jsou naše produkty rostlinné.
Vždy jsme tvrdili, že důležité je to, co je uvnitř, tedy nutriční složení, a nikoliv forma. Jak jídlo navenek vypadá, to je otázka čistě technologických možností a moderního potravinářství. To klíčové zůstává skryto uvnitř, z toho naše tělo benefituje. A přesně to splňovaly naše první dva klíčové produkty – ManaPowder a ManaDrink. S těmito produkty jsme v Maně našli cestu, jak dosáhnout ultimátní nutriční komplexnosti v jediné efektivní potravině. All in one.
Dokonalý uvnitř, atraktivní navenek
Postupně tak uzrála doba, abychom se zaměřili nejen na složení, ale abychom potěšili i ty, kteří jí očima. Kteří si rádi užijí jídlo se svými blízkými u jednoho stolu. Chtěli jsme dokázat, že dnešní věda a technologie umožňují vyvinout potravinu, která bude nutričně kompletní, ekologicky udržitelná a zároveň bude splňovat sociální rozměr přesně tak, jak jídlo odpradávna splňovalo. Vždyť u jídla se vždy povídalo, vzpomínalo, uzavíraly se důležité dohody...
Volba stvořit ManaBurger – rostlinnou alternativu mletého hovězího masa – byla jasná. Burger je jedno z nejikoničtějších jídel světa. Znají ho všichni. Ideální potravina, na které ukázat, že to jde i jinak, než s použitím masa ze zvířat. ManaBurger jsme vyvíjeli tři roky a na konci loňského roku ho poprvé dali ochutnat veřejnosti. Nyní ho už doručujeme do čtyř evropských zemí včetně České republiky a postupně dostáváme i do obchodních řetězců s potravinami.
Jak uzpůsobit světový potravinový systém pro 10 miliard lidí
A proč tohle celé? Proč dává smysl investovat miliony korun do vývoje rostlinných alternativ masa? Do roku 2050 by dle dostupných zdrojů mělo být na planetě něco okolo 10 miliard lidí, čímž se znatelně zvýší i nároky na produkci potravin.
A zemědělství ve své současné podobě podle nedávné zprávy OSN takový počet lidí nezvládne nakrmit. Populace totiž bude díky větším výdělkům stále více přistupovat k nadměrné konzumaci masa. Průměrný člověk by tak měl prý z talíře ubrat 75 procent hovězího masa a 90 procent masa vepřového. A k tomu konzumovat o polovinu méně vajec.
Podle studie, kterou provedla Oxford University v roce 2016, zvládneme uživit 10 miliard lidí za předpokladu, že výrobu potravin zefektivníme. Výsledky jsou podle doktora Marca Springmanna, který studii vedl, naprosto jednoznačné: „Neočekáváme, že se všichni stanou vegany, nicméně důsledky klimatické krize naznačují, že je nezbytný nejen technologický pokrok, ale i zásadní změna ve stravování celé populace. Zdravější a ekologičtější stravovací návyky jsou velkým krokem tímto směrem,“ uvedl Springmann.
Maso vs. rostlinné alternativy
O vlivu, který má produkce rostlinných a živočišných proteinů (bílkovin) na naše životní prostředí, existuje nespočet analýz a zpráv. Tohle je několik faktů, které mohou pomoci každému si udělat svůj vlastní názor o tom, jakým způsobem jako lidstvo ovlivňujeme svět kolem sebe.
Spotřeba vody
Potravinářský průmysl v Evropě a USA spotřebuje až 85 % všech zásob sladké vody. Přitom právě sladká voda je tím nejzásadnějším zdrojem pro udržení života celé světové populace. Na výrobu 1 kg živočišných bílkovin se spotřebuje stokrát více vody, než při výrobě 1 kg bílkovin z obilovin
(zdroj: Pimentel D, Pimentel M. Food, energy and society. Niwot, CO: Colorado University Press, 1996).
Zdroj informací:
https://www.oxfordmartin.ox.ac.uk/news/201603-plant-based-diets/
Emisní znečištění
Pokud by celá populace přešla do roku 2050 na čistě rostlinnou stranu, míra škodlivého emisního znečištění, která se pojí s potravinářským průmyslem, by se mohla snížit až o 70 %. Největším faktorem je zde právě míra produkce hovězího masa.
Meta-studie Oxfordské univerzity z roku 2014 porovnává různé stravovací návyky masožravců a veganů ve Velké Británii. Ze studie vyplývá, že potraviny konzumované veganskou skupinou vykazují o 50 % méně skleníkových plynů než jídlo obsahující maso.
Zdroj informací:
https://link.springer.com/article/10.1007/s10584-014-1169-1
Kalorická účinnost
S ohledem na rostoucí světovou populaci je efektivní a úsporné využívání kalorií v potravinářství nesmírně důležité. Momentální scénář je však jiný. Ze 100 g kalorií rostlinného původu jsou podle dostupných zdrojů získané pouze 2 g kalorií z masa. Zároveň se pro získání 4 g živočišných bílkovin spotřebuje 100 g bílkovin rostlinného původu (zdroj: Tackling Climate Change Through Livestock, 2013 / Should We Eat Meat?, 2013).
Tohle je samozřejmě na první pohled neefektivní produkce potravin a pravděpodobně není dlouhodobě udržitelná. A právě proto dává smysl dát šanci i alternativám k masu jako je třeba náš nutričně kompletní ManaBurger.
Zdroje informací:
http://www.fao.org/3/a-i3437e.pdf
https://fs.blog/2013/08/should-humans-eat-meat/
Rostlinné alternativy jsou pro všechny, pro milovníky masa i vegany
Výše uvedené studie a tabulky ukazují, že je důležité se zamýšlet nad tím, co konzumujeme a jaký to má vliv na planetu. U rostlinných alternativ se často argumentuje špatnou kvalitou a chutí. To už dnes ale neplatí a myslíme si, že právě ManaBurger to dokazuje.
Vyvinuli jsme rostlinný burger, který má skvělou chuť a strukturu téměř nerozeznatelnou od masa, jeho výroba je výrazně šetrnější k životnímu prostředí a energetická náročnost je výrazně nižší než u výroby hovězího masa. A zároveň jsme dokázali vyvinout rostlinný burger, který je kompletní po nutriční stránce a obsahuje navíc množství důležitých živin, které v hovězím mase nenajdeme (vitamín C, omega-3 mastné kyseliny DHA a EPA, atd.).
Jsme přesvědčeni, že je to v současnosti ten nejzdravější rostlinný burger na světě. Zařazení ManaBurgeru do svého jídelníčku nám proto dává efektivní příležitost zanechat náš svět lepší, aniž bychom se museli vzdát požitku z jídla.
Zdroje:
[1] Oxford Martin School. (2016) Plant-based diets could save millions of lives and dramatically cut greenhouse gas emission. https://www.oxfordmartin.ox.ac.uk/news/201603-plant-based-diets/
[2] Pimentel, David & Pimentel, Marcia. (2003) Sustainability of meat-based and plant-based diets and the environment.
https://academic.oup.com/ajcn/article/78/3/660S/4690010
[3] Scarborough, Peter et al. (2014) Dietary green house gas emissions meat-eaters, fish-eaters, vegetarians and vegans in the UK. https://link.springer.com/article/10.1007/s10584-014-1169-1
[4] FAO. (2013) Tackling Climate Change Through Livestock. http://www.fao.org/3/a-i3437e.pdf
[5] Smil, Vaclav. (2013) Should we eat meat? Evolution and Consequence of Modern Carnivory. https://fs.blog/2013/08/should-humans-eat-meat/