Může rostlinný protein plnohodnotně nahradit živočišné bílkoviny?

Proteinové krystaly vytvořené ve vesmíru. Zdroj: NASA Marshall Space Flight Center (NASA-MSFC) - NASA

Globální trh se surovinami obsahujícími bílkoviny v posledních několika letech významně vzrostl. V roce 2019 se hodnota trhu pohybovala na 38 miliardách USD a od roku 2020 do roku 2027 se očekává růst o 9,1 %. Částečně je to způsobeno obecným růstem potravinářského průmyslu souvisejícím s nárůstem světové populace. Je to však také úzce spjato s rostoucím zájmem o alternativní zdroje bílkovin, protože tradiční metody výroby bílkovinných složek nemohou držet krok se stále rostoucí populací. Ne všechny bílkoviny jsou vytvořeny stejně a mezi těmi ze zvířat a těmi z rostlin existují velké rozdíly, a to jak z hlediska jejich dopadu na lidské zdraví, tak na zdraví naší planety. Rostlinné bílkoviny mají výrazně menší ekologickou stopu a pomocí nejmodernějších technologií je lze nyní vyrábět za konkurenceschopné ceny. Mohou však skutečně sloužit jako plnohodnotná alternativa k živočišným bílkovinám, a to včetně Many? S ohledem na současné trendy stojí za to se na tuto problematiku podívat blíže.

Bílkovina je živina, kterou zná téměř každý. Je nejznámější tím, že pomáhá k růstu svalů, ale také přispívá k udržení zdravých kostí, kůže, vlasů a řadě dalších fyziologických procesů, jako jsou výroba energie a transport kyslíku do celého těla. Není pochyb o tom, že abychom byli optimálně zdraví, potřebujeme dostatečné množství bílkovin.

Kvalita bílkovin se však velmi liší, a to zejména ve 3 oblastech: v obsahu esenciálních aminokyselin, ve stravitelnosti a také v celkovém „balíčku“, ve kterém jsou obsaženy, tj. co konzumujeme spolu s bílkovinami. V následujícím textu se budeme zabývat srovnáním rostlinné bílkoviny s živočišnými v každé z těchto oblastí a také tím, jaké konkrétní bílkoviny se nacházejí v Maně. 

Spektrum a množství esenciálních aminokyselin 

Aminokyseliny jsou stavebním materiálem bílkovin a jsou nezbytné pro téměř všechny metabolické procesy v těle. Mimo jiné jsou nezbytné pro tvorbu a obnovu tělesných tkání, usnadňují transport látek do celého těla a slouží také jako zdroj energie. Některé aminokyseliny si dokáže tělo vyrobit samo, jiné jsou naopak esenciální, což znamená, že je musíme přijímat ve stravě. Patří mezi ně valin, leucin, isoleucin, threonin, methionin, lysin, fenylalanin, tryptofan a histidin. Bílkovině, která obsahuje všechny esenciální aminokyseliny ve vyváženém množství, se říká „kompletní“.

V přírodě jsou jediné samostatně kompletní bílkoviny ty živočišného původu – jako maso, ryby a vejce. Pokud jsou však bílkoviny kombinovány, rostlinné zdroje mohou také obsahovat kompletní protein. Na buněčné úrovni lidské tělo vlastně nepozná rozdíl. Dobrou zprávou pro vegany a vegetariány je, že aby byly správné zdroje rostlinných bílkovin „kompletní“, není nutné je kombinovat v jednom jídle – stačí je zahrnout do jednotlivých jídel v průběhu celého dne. (Proteiny by měly být konzumovány pravidelně po celý den, protože se „zásoba“ aminokyselin, která je uložená v našem těle, rychle vyčerpává.)

Mezi vynikající zdroje rostlinných bílkovin patří hrášek, cizrna, fazole, sója, arašídové máslo, ořechy, oves, celozrnný chléb a quinoa. Dokud si tedy ve stravě dopřáváš tu správnou rozmanitost, nemusíš se bát nedostatku aminokyselin. V Maně je protein 100% rostlinný a poskytuje kompletní a vyvážené aminokyselinové spektrum srovnatelné se syrovátkou – nejkvalitnějším zdrojem bílkovin ve sportovní výživě. Bílkoviny v Maně pochází ze sóji, hrachu, ovsa, rýže, konopí a z mořských řas.

Stravitelnost

Bílkovinám jsou přiřazené hodnoty stravitelnosti na základě jejich typu. Buď podle skóre PDCAAS, které krom poměru esenciálních aminokyselin bere do úvahy i stravitelnost bílkovin, a to v celkovém trávicím traktu, nebo podle novějšího indexu DIAAS, který se zaobírá stravitelností pouze v tenkém střevě, protože se očekává, že se do metabolismu zapojují pouze aminokyseliny vstřebané v této oblasti gastrointestinálního traktu – DIAAS více odráží skutečné využití proteinu. Nejvyšší možné skóre je 1,0.

Rostlinné bílkoviny mají nižší skóre než ty živočišné, obvykle v rozmezí od 0,6 do 0,9 (izolovaný sójový protein má skóre 0,9). Z tohoto důvodu se veganům a vegetariánům doporučuje zvýšit příjem bílkovin nad rámec běžně doporučovaných dávek. Přesto je požadovaný nárůst poměrně malý. Pro představu lze příjem bílkovin relativně snadno doplnit pomocí jedné nebo dvou na bílkoviny bohatých svačin v průběhu dne. To platí i pro sportovce.

Vzhledem ke složité a pečlivě vybrané kombinaci proteinů v Maně můžeme předpokládat, že její skóre DIAAS je vyšší než 0,9. A protože je čistě rostlinná, přidáváme do ní bílkoviny navíc. Jedna porce ManaPowderu obsahuje 21 g a jedna porce ManaDrinku 17 g bílkovin. Denní porce kteréhokoliv z nich přináší téměř dvojnásobek denní potřeby průměrného dospělého člověka o váze cca 70 kg.

Je také třeba poznamenat, že pro zlepšení stravitelnosti rostlinných bílkovin hraje klíčovou roli také technologie zpracování. Například vyšší obsah vlákniny v rostlinných bílkovinách nebo i slupky ořechů, semen a luštěnin ztěžují jejich trávení. Vliv těchto faktorů však lze snížit pomocí izolačních technologií. Proto ManaDrink a ManaPowder obsahují směs proteinových izolátů (ze sóji a hrachu) a extraktů (z rýže, konopí, ovsa a mořských řas).

Celkové složení „balíčku“

Když konzumujeme bílkoviny, většinou přijímáme do sebe také vše okolo – tuky, vlákninu či sodík. Při hodnocení kvality jakéhokoli proteinu je tedy nesmírně důležité dívat se i na celkové složení vybraného „balíčku“. Protože i přesto, že plátek šunky může obsahovat vysoký obsah bílkovin, je taky nabitý sodíkem. I když jsou steaky vynikajícím zdrojem bílkovin, mají nezdravě vysoký obsah nasycených tuků a cholesterolu.

Oproti tomu, čočka je bohatá na bílkoviny, vlákninu, draslík i další mikroživiny a fytonutrienty a navíc neobsahuje téměř žádné nasycené tuky ani sodík. Výzkumy naznačují, že spíše než množství bílkovin, které konzumujeme, ovlivňuje naše zdraví právě forma zkonzumované bílkoviny.

A právě v tom mají rostlinné bílkoviny skutečnou výhodu nad těmi živočišnými. Například tuk obsažený ve směsi rostlinných bílkovin je více nenasycený, a proto pomáhá snižovat hladinu LDL cholesterolu (LDL je „špatný“ cholesterol); díky čemuž se snižuje i riziko srdečních onemocnění. Navíc se zdá, že totéž platí i v případě cukrovky. Ve studii provedené v průběhu 20 let na ženách, kterou v roce 2008 publikoval American Journal of Clinical Nutrition, bylo zjištěno, že strava s vysokým obsahem rostlinných tuků a bílkovin byla spojena s nižším rizikem cukrovky 2. typu.

U prevence rakoviny taky záleží více na zdroji bílkovin (nebo celkovém „balíčku”) než na kvalitě. Studie z roku 2014 publikovaná v International Journal of Cancer naznačila, že každá další denní dávka červeného masa konzumovaná dospívajícími ženami zvýšila riziko rakoviny prsu až o 13 %.

Mana je vynikající zdroj rostlinných bílkovin. Obsahuje směs zdravých, primárně nenasycených tuků z kanolového oleje, řasového, kokosového, slunečnicového, lněného a ovesného oleje, plus obsahuje fosfolipidy ze sójového lecitinu. Tato jedinečná směs dodává omega-3 mastné kyseliny, a to její nejcennější druhy EPA a DHA, stejně jako důležité vitamíny rozpustné v tucích a cenné fytonutrienty jako vitamín E, fytosteroly a karotenoidy.

Má optimální poměr sodíku a draslíku, nízký glykemický index, takže jej mohou konzumovat diabetici (více informací zde) a navíc obsahuje vysoké množství proteinu s kompletním spektrem aminokyselin. Má v sobě také všechny vitamíny skupiny B, které napomáhají správnému využití těchto aminokyselin a také je bohatá na železo a pro vegany důležitý vitamín B12, který v rostlinné stravě často chybí.

Závěrečné shrnutí

S celosvětovým růstem populace se bude rozvíjet i globální průmysl se surovinami zaměřenými na bílkoviny. Přitom je dobře zdokumentováno, že produkce živočišných bílkovin klade na životní prostředí mnohem větší zátěž než produkce rostlinných bílkovin. (Například k produkci 1 kg vysoce kvalitních živočišných bílkovin je zapotřebí krmení 6 kg rostlinných bílkovin pro hospodářská zvířata.) Tato skutečnost přirozeně přitáhla větší pozornost k alternativám rostlinných bílkovin, ale také pokládá otázku: může rostlinný protein plně nahradit živočišné bílkoviny v naší stravě?

Odpověď je ano. I když je rostlinné říši obtížnější najít jediný vyvážený zdroj aminokyselin, lze to snadno kompenzovat konzumací různých variací rostlinných bílkovin. Ačkoli ty živočišné mají tendenci být lépe stravitelné než rostlinné, lze to snadno vyvážit mírným zvýšením denního příjmu rostlinných bílkovin. Konzumace rostlinných proteinů navíc bezesporu snižuje riziko mnoha nemocí spojených s vysokou spotřebou dalších nezdravých živin, které jsou obsaženy v produktech se živočišnými bílkovinami, jako jsou nasycené tuky a sodík. Tato tvrzení platí pro osoby se standardními kalorickými potřebami i pro osoby s vyššími kalorickými potřebami, jako jsou například sportovci.

Mana je dokonalým zdrojem jak rostlinných bílkovin, tak i všech ostatních živin, které tvé tělo potřebuje, aby bylo zdravé. Dohromady tyto složky dodávají kompletní a vyvážené spektrum aminokyselin. Unikátní směs proteinových izolátů a extraktů spolu se zvýšeným obsahem bílkovin zabezpečuje vysokou stravitelnost a využitelnost a zároveň neobsahuje žádné zbytečné látky jako sodík nebo nasycené tuky, které se v těle „bioakumulují“. Z těchto důvodů je Mana dokonalou rostlinnou alternativou k jakémukoli jídlu.

Zdroje: 

[1] Harvard T.H. Chan School of Public Health. The Nutrition Source. https://www.hsph.harvard.edu/nutritionsource/what-should-you-eat/protein/

[2] B P. Ismail, L. Senaratne-Lenagala, A. Stube, A. Brackenridge (2020) Protein demand: review of plant and animal proteins used in alternative protein product development and production. Animal Frontiers, Volume 10, Issue 4. https://academic.oup.com/af/article/10/4/53/5943509

[3] L. Herreman, P. Nommensen, B. Pennings. M. C. Laus (2020) Comprehensive overview of the quality of plant‐ And animal‐sourced proteins based on the digestible indispensable amino acid score.
https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1002/fsn3.1809

[4] C. Ciuris, H. M. Lynch, C. Wharton, C. S. Johnston (2019) A Comparison of Dietary Protein Digestibility, Based on DIAAS Scoring, in Vegetarian and Non-Vegetarian Athletes.
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6950041/

[5] Harvard Health Publishing (2013) Getting your protein from plants. https://www.health.harvard.edu/staying-healthy/getting-your-protein-from-plants

[6] F. Watanabe, Y. Yabuta, T. Bito, F. Teng (2014) Vitamin B12-Containing Plant Food Sources for Vegetarians.
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4042564/

[7] World Health Organization. Protein and Amino Acid Requirements in Human Nutrition. https://apps.who.int/iris/bitstream/handle/10665/43411/WHO_TRS_935_eng.pdf?sequence=1&isAllowed=y

[8] M. A. Kniskern, C. S. Johnston (2011) Protein dietary reference intakes may be inadequate for vegetarians if low amounts of animal protein are consumed.
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/21167687/

[9]  M. J. Brown (2017) Animal vs. Plant Protein — What's the Difference? https://www.healthline.com/nutrition/animal-vs-plant-protein#TOC_TITLE_HDR_3

[10] S. R. Hertzler, J. C. Lieblein-Boff, M. Weiler, and C. Allgeier (2020) Plant Proteins: Assessing Their Nutritional Quality and Effects on Health and Physical Function.
PDF zde.

The Latest posts

Užij si atraktivní kombinace Many za výhodnou cenu

Láska napříč vesmírem: Čerstvá chuť jahod a sametové Many jako dokonalý pár

„Go Bananas!“ s šíleně dobrou banánovou novinkou Many